Vaše zpráva byla odeslána.

Média

„Vrakodrap“ varující před apokalypsou. Praha opět pokoří Brno a bude mít nejvyšší budovu Česka

27. 09. 2019
Budova nabídne  v nejvyšším bodě veřejně přístupnou vyhlídku, kam se návštěvníci dopraví prostřednictvím skipového výtahu. Z vyhlídky bude viditelný téměř celý perimetr Prahy, od Pražského hradu počínaje přes Národní divadlo, Vyšehrad a Zbraslav.

Zdá se, že Praha bude mít opět nejvyšší budovu v Česku, z čehož mám velikou radost. Ani ne tolik proto, že s výškou 135 metrů po několika letech opět převezme prvenství Brnu, ale těší mě především její vzhled. Poté, co všechny moderní neotřelé stavby dostávaly v metropoli v posledních letech stopku, by se zde konečně mohla objevit budova, která pozorovateli pročechrá panenky. A navíc nese důležité společenské poselství.


Top Tower, plánovaný mrakodrap nebo spíše vrakodrap za 2 miliardy korun od společnosti Trigema, bude (pokud se zrealizuje) nová nejvyšší budova v Česku. Pozornost přitahuje krom ambice pokořit národní rekord sochou ztroskotané lodi o ni opřenou. Za tou stojí celkem nepřekvapivě David Černý, stejně jako snad za jakoukoli jinou výraznou skulpturou v Praze z posledních let. Tím pádem společně s Trifotem a robotickou vinárnou Cyber-dog vzniká na Nových Butovicích, kde by se budova měla v roce 2021 vztyčit, tak trochu ghetto jeho kreativních objektů.
 
Opřít o dům vysoký 125 metrů ještě vyšší vrak lodi je zvlášť na Prahu celkem neortodoxní architektonický přístup. Proto v souladu s očekáváním již vylézají ze své konzervy ukňouraní odpůrci všeho současného, co není zvětšenou prosklenou krabicí od bot. Používají stejnou argumentaci, která dokázala zastavit stavbu Kaplického Chobotnice či Maršmelounů u Anežského kláštera. Díky tomu nabízí Praha sice perfektně zachovalý barokní Disneyland s koncentrací 10 turistů a jednoho šlapacího pivního vozu na metr čtvereční, v soudobém architektonickém menu ale za evropskými či světovými metropolemi zaostává.
 
Jenže tentokrát nemá stavba vyrůst v historickém centru nebo jemu přilehlé čtvrti, ale v Nových Butovicích. Ačkoli se na sociálních sítích i přesto vynořily názory, že bude hyzdit místní okolí, jdou ke dnu jako vrak z Top Tower. Jelikož pokud neplánujete panelově-betonové džungli Nových Butovic a Hůrky vyhloubit gigantickou žumpu, je docela složité zde něco „hyzdit“. Naopak zdejší okolí, jehož hlavní síla spočívá v pěkných velkých parcích a nových administrativních budovách, pozvedne. Nemluvě o velkém počtu nových bytů v Top Tower, které Praha potřebuje spolu s povedenými výstředními projevy moderní architektury jako sůl.
 
Není sice pravda, že kvalitní moderní stavby by Prahu minuly. Máme zde slušné projekty jako ostře špičatý Karlínský Danube House, prakticky-hravou dejvickou NTK či do Václavského náměstí povedeně zasazený Palác Euro. Jenže tyto domy jsou sice esteticky opravdu „zmáknuté“, ale nejsou výjimečné. Nevyšvihnou Prahu do architektonického zorného pole celého světa tak, jako to zajišťuje Španělsku Guggenheimovo Museum, Německu Labská filharmonie nebo Kaplického obchoďák Velké Británii.
 
Taková budova musí být tak trochu archi-spratek, který nedodržuje generická pravidla a určitě se nebude líbit každému. O to více světové pozornosti ovšem přitáhne a bude aspirovat na to, stát se jedním ze symbolů města. Když se zeptáte lidí na zajímavý příklad moderní architektury v Praze, téměř každý vypálí Tančící dům. A pak většinou už mlčí. Jenže jakkoli je tato budova výtečná, zmiňovat v rámci progresivního oboru v roce 2019 stavbu z minulého tisíciletí je regulérní trapas. Nutno připomenout, že i Tančící dům byl tímto archi-spratkem. Veřejnost jeho zasazení do staré zástavby totiž vůbec nevítala. A dnes těžko najdete někoho, komu se nelíbí.
 
Dalším atraktivním aspektem chystaného vrakodrapu je video, které vyšlo spolu s tiskovou zprávou a najdete je v úvodu článku. Ladí částečně epickou, částečně depresivní strunu a vysvětluje metaforu ztroskotané lodi. Poukazuje totiž na hypotetickou apokalypsu, která může nastat v závislosti na dramatických změnách zemského klimatu. Loď tedy má vytvářet symboliku „potopení“ civilizace, vysychání jezer či Noemovy archy.
 
Takže zde máme konečně budovu, která sice sama o sobě není nijak nevšední, ale díky nekonvenčnímu umístění gigantické sochy vraku lodě (uvažte, že 135 metrů má například skutečná válečná fregata ruského námořnictva), která ji prostupuje, se stává opravdu výjimečnou. A do toho ještě komunikuje naléhavou zprávu dotýkající se budoucnosti celého lidstva. Stává se tak téměř doslova varovným vztyčeným prstem současné civilizaci. To má potenciál překročit náš český rybník!
 
Zdroj: Reflex.cz

Kontaktní formulář
 
 
Vaše data jsou v bezpečí.

Poskytnuté osobní údaje budou použity za účelem kontaktování zákazníka a vytvoření obchodní nabídky.
Podrobnosti o zpracování osobních údajů, jakož i o právech klienta najdete zde.