Homepage Média

3GEMA: Nové dimenze rodinného bydlení

11. 05. 2020

Bydlení Brâník

V Braníku se rodí areál s množstvím veřejných i soukromých zelených ploch, jenž nabídne blokovou pětipodlažní zástavbu dvou bytových domů, jež budou přiléhat k Branickému náměstí a ulicím Ke Krči a Nad Strouhou. Součástí celého komplexu jsou dále ale také viladomy a 15 rodinných řadových domů. Bytové domy nabídnou rezidentům uzavřené zelené vnitrobloky, rodinné domy zahrady.

Celé území bude navíc protínat centrální pěší korzo se stromořadím, lavičkami a průhledem na Branický pivovar. Stejně jako v Nuslích, tak i zde nebudou chybět vybrané provozovny obchodů a služeb a další oddychové veřejné zóny, které budou k areálu přiléhat z jihozápadního směru.
www.bydleni-branik.cz

V Nuslích bude po dokončení stavby, k níž by mělo dojít už na sklonku letošního roku, ve čtyř až šestipatrových budovách necelých 150 jednotek Chytrého bydlení. Byty projektu Nová „Nuselská“ budou ve velikosti od 1+kk do 4+kk s terasou, balkónem nebo předzahrádkou. Budoucí rezidenti bezpochyby ocení, že se součástí celého místa stane i uzavřený vnitroblok. Na ploše okolo 4200 m2 bude osázen bujnou zelení, vybaven lavičkami a dalším odpočinkovým mobiliářem. 
www.byty-nusle.cz

Pro rodinné bydlení se jeví jako nejvhodnější bytové projekty „na dobré adrese“. Tím se rozumí dobrá dojezdová vzdálenost do práce, školy či na nákupy. Takový druh bydlení nabízí dostatek vhodných prostor pro bydlení a samozřejmě i zeleň a místa pro odpočinek. Například na bytovém projektu Trigemy v Nuslích nebude chybět vnitroblok se zelení a v Braníku zase zelené uzavřené vnitrobloky.


Sledujte nejnovější trendy

Bydlení sice nepodléhá tak často módním trendům jako třeba oblečení nebo boty, ale změny tu jsou. Developeři tyto trendy musí sledovat, protože jejich výstavba díky dlouhým povolovacím procesům představuje horizont zhruba deseti let. Sen o rodinném domku uprostřed zeleně, který byl v posledních 50 letech jednou z hlavních hnacích sil evropské ekonomiky, se podle urbanistů stává pomalu ale jistě minulostí. Pozemků vhodných ke stavbě nových rodinných domků ve volné krajině kvapem ubývá a jejich případná výstavba naráží na řadu ekologických limitů. Vznikají tak nové koncepty bydlení, které mají lépe odrážet požadavky doby. Někteří urbanisté v této souvislosti mluví doslova o „revoluci“.

Samostatný rodinný domek v zeleni je poměrně novodobým vynálezem, datovaným až do doby po druhé světové válce. Dříve lidé bydleli v naprosté většině buď ve městech nebo na vesnicích, tvořených ucelenou zástavbou kolem náměstí či návsi. Ta jim poskytovala ochranu i důležitý společenský kontakt s jinými lidmi. K tomu, aby se někdo stěhoval mimo sídla, musel mít opravdu pádný důvod. To se ale po druhé světové válce změnilo.

Přežitá koncepce

Lidé, kteří se stěhují do nových rodinných domů a satelitů, nechtějí žít jako poustevníci, ale naopak mít stejný nebo ještě vyšší komfort než lidé ve městech. To vytváří tlak na výstavbu dalších sítí, komunikací a ničení půdy, přičemž náklady jsou z velké části hrazené z veřejných zdrojů. 

Míst vhodných k další zástavbě kvapem ubývá, sucho a nedostatek vody vyvolává potřebu zbývající volnou půdu chránit. Nejcennější zemědělská půda přitom podle odborníků leží u řek a v okolí velkých měst, tedy právě tam, kde byl a je dosud největší tlak na povolování satelitní zástavby.

Už dnes developeři hledají nová zastavitelná území pro rodinné domy mimo města velmi obtížně. Doba, kde se někdy i za podivných okolností překotně stavělo na každé louce na předměstí, je dávno pryč. A jiné to do budoucna nebude. S půdou a prostorem vůbec budou muset místní samosprávy v budoucnu hospodařit mnohem šetrněji. To samé platí i o stavebnících. Dnes se zdá některý lidem pozemek o velikosti 700 m2 jako malý. Za pár let ale půjde o luxus, někdo bude mít na stavbu k dispozici polovinu.

Mnozí odborníci přitom upozorňují na naivní představu některých lidí, stěhujících se do přírody kvůli tomu, aby takzvaně žili ekologickým způsobem a šetřili životní prostředí. Někdo si zkrátka myslí, že zachrání svět tím, že se odstěhuje do přírody, bude tam hospodařit soběstačně na 10 hektarech s krávou a kozou a po nikom nebude nic chtít. Jenže to je velký omyl! Půda musí uživit všechny. Na každého člověka v národě, pokud by měl být potravinově soběstačný, připadá určitá rozloha. A jestliže si někdo pro sebe zabere větší plochu, aby na ní mohl hospodařit pouze pro svou potřebu, musí někdo jiný hladovět nebo „drancovat“ zbytek půdy s mnohem větší intenzitou. S ekologií to pak nemá vůbec nic společného.

Jedna věc je podle odborníků každopádně jistá. Doba, kdy se města a jiná lidská sídla rozrůstala do okolí prostřednictvím chaotické výstavby neustále nových rodinných domů „bez ladu a skladu“ a zabírala se nová a nová půda, skončila. A to nejen z ekologických, ale i ryze pragmatických důvodů. K nim se údajně přidává ještě jedna společenská příčina. Stále častěji se totiž ukazuje, že nahodilá zástavba, v níž chybí centrum i náves, přestává být atraktivní i pro generaci, která ji budovala. Mnozí z generace, která stojí za „boomem“ satelitů s rodinnými domky se zahrádkou, se tak paradoxně dnes hromadně snaží vrátit do měst.

Pokud je ale sen o rodinném domku v zeleni skutečně minulostí, zůstává otázkou, co jej ve společenském žebříčku nahradí. Architekti vymýšlejí různé návrhy. Někteří z nich jsou například přesvědčeni o tom, že se do módy pragmaticky vrátí klasické vesnice se sousedskou zástavbou a návsí uprostřed. Především se ale bude muset stavět více do „výšky“ než do šířky a lidé se musí smířit s tím, že místa bude méně. A i v této nové perspektivě je velká šance pro nové podoby rodinného bydlení.

Bytové projekty kolektivních domů

Bydlení v komunálních bytech či domech ale nakonec nemusí být údajně o nic horší než život v samostatných domcích se zahrádkou. Rakouská architektka Pollaková například navrhuje takový koncept nových bytových domů, v nichž lidé dostanou velký prostor k tomu, aby si byty sami dokončili podle svých představ. Právě snaha o seberealizaci totiž byla údajně jedním z hlavních motivů pro rozmach rodinné zástavby v zeleni.

V Rakousku vznikají nové koncepty atriových domů, poskládaných těsně vedle sebe kolem společného dvora a dalšího společného zázemí. Komu by tento koncept připomínal „kolektivní domy“ z dob socialismu, jen v modernějším podání, nebyl by zřejmě daleko od pravdy. Se stárnutím společnosti se čím dál více ukazuje potřeba takového bydlení, kde mají lidé kontakt mezi sebou a nezůstávají sami mezi čtyřmi stěnami. Přichází doba, kdy se zástavba bude místo rozšiřování do volné krajiny více zahušťovat a doplňovat a místo bourání začneme více rekonstruovat. Bude to doba rekonstrukční.

Novostavby bytových domů pro singles i rodiny

Přesto je zřejmé, že novostavby bytových domů a areálů, kde jsou menší i větší byty, zůstanou ve městech tím, co bude i nadále lákat jak singles, tak především rodiny. 
Za ideální bydlení dnes mladí považují byty se třemi až čtyřmi pokoji, popřípadě byty o rozloze 70 - 90 m2, jak uvádí letošní průzkum agentury NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu. Oproti svým rodičům a prarodičům jsou dnešní dvacátníci a třicátníci trochu náročnější především ohledně stáří nemovitosti. Šest z deseti by právě preferovalo novostavbu. Jinak ale nemají nijak přehnané požadavky. Dvacátníci a třicátníci by si rádi pořídili rovnou byt vhodný pro rodinné bydlení. Bohužel jim na to často nestačí finanční prostředky a tak začínají s nákupem garsonky nebo dvoupokojového bytu. 

Nejen pro startovací bydlení jsou určeny například i dva projekty Chytrého bydlení, které právě vznikají v pražských Nuslích a v Braníku.  

Contact form

By submitting the form, I accept the conditions of processing of personal data by Trigema - their processing will take place in order to send a response to the complaint and possible creation of a business offer.