Kdo si v roce 2007 pořídil nový byt za zhruba 3,5 milionu korun, odvedl státu na DPH necelých 168 tisíc korun. Dnes stát inkasuje u identického bytu již přes 858 tisíc korun, tedy více než pětinásobek. Suma narostla nejen kvůli tomu, že nové bydlení podstatně podražilo, ale i proto, že sazba DPH se mezitím zvýšila z pěti procent na trojnásobek. I když snížení sazby DPH by mohlo nové bydlení zlevnit, stát takový krok nechystá. Ekonomové beztak tvrdí, že nejvíce by rezidenčnímu trhu pomohlo zrychlené povolování staveb. Vleklé shánění razítek má totiž na růst cen zásadní vliv.
Jak vyplývá ze statistik společností Trigema, Skanska Reality a Central Group, ceny nových bytů v Praze se zvýšily jen za loňský rok téměř o pětinu. Metr čtvereční stojí v průměru už přes 101 tisíc korun, a to včetně DPH. Aktuálně jsou ceny v porovnání s červnem 2015 vyšší o 82 procent. V regionech mezitím stouply loni ceny o šest procent, kupující tam zaplatí za metr čtvereční průměrně necelých 54 tisíc.
Byty s podlahovou plochou do 120 metrů čtverečních přitom spadají do kategorie takzvaného sociálního bydlení, na které je uplatněna snížená sazba DPH. Ta se od roku 2007 postupně zvýšila z pěti na nynějších 15 procent. Základní sazba DPH, která se vztahuje k bytům s plochou nad 120 metrů čtverečních, narostla během uplynulých deseti let z 19 na 21 procent.
Příjmy plynoucí z výběru DPH při prodeji nových bytů představují pro stát nezanedbatelnou položku. „Orientační výnos se v posledních letech pohybuje kolem 4,5 až pěti miliard korun ročně,“ říká Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva financí. V této částce je ovšem zahrnuta nejen DPH odváděná při prodeji nových bytů, ale i při opravách, modernizacích či rekonstrukcích.
Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie je Česká republika ohledně daňového zatížení nového bydlení zhruba uprostřed. „Na Slovensku nebo v Rakousku musí kupující bytu v rámci sociálního bydlení počítat s 20procentní DPH, v Polsku a v Maďarsku je to pak jen osm procent, respektive pět procent,“ říká Pavel Dolák, director v poradenské společnosti KPMG. „Extrémy jsou Chorvatsko s 25 procenty a Velká Británie se systémem takzvané nulové sazby DPH.“ Ten umožňuje, že prodej určité úzké skupiny sociálních bytů není DPH zatížen vůbec.
Specifická je také situace v Německu, kde se u novostaveb DPH neodvádí. „Developer si ale nemůže uplatnit odpočet DPH u souvisejících nákladů, což bude mít vliv na finální cenu novostavby,“ vysvětluje Dolák.
Loni se v Praze dle údajů společností Trigema, Skanska Reality a Central Group prodalo 5000 nových bytů, tedy o zhruba 500 méně než v roce předchozím. V regionech našlo loni kupce 4535 bytů, v roce 2017 jich bylo 6100. Za klesající poptávkou jsou právě vysoké ceny bydlení. To se pro část populace stává nedostupným.
„Tím, že Česko uplatňuje dvě snížené sazby DPH, je při politické shodě technicky velice snadné snížit sazbu DPH u bytové výstavby například na deset procent,“ tvrdí Dolák z KPMG. U bytu za sedm milionů korun by tak kupující státu odvedl místo současných 913 tisíc o 300 tisíc korun méně. „Česko by mohlo jít ještě dál, a to až na pět procent, což je v současné době zatím evropské minimum,“ dodává Dolák s tím, že k těmto změnám by nebyl nutný souhlas EU. Ministerstvo financí ovšem o takovém kroku vůbec neuvažuje.
Daně a byrokracie
Nové bydlení ale neprodražuje jen vyšší sazba DPH. Cenu bytů zvedla i DPH z pozemku, v některých případech novostaveb dokonce daň z nabytí nemovitosti. Rostla také daň z nemovitostí.
Daně přitom nejsou jediným faktorem, který se na enormním zdražování bytů v posledních letech podepsal. Nejčastěji zmiňovaným důvodem je vleklá a komplikovaná příprava developerských projektů.
„Kvůli pomalému vyřizování na úřadech a vysokému počtu razítek, která jsou potřeba, trvá povolení developerských projektů zpravidla pět a více let,“ říká Marcel Soural, předseda představenstva Trigemy. To samozřejmě zvyšuje mzdové a další náklady těch, kdo projekty připravují, což v konečném důsledku zaplatí kupující nového bytu.
Zdroj: Lidové noviny, 6. února