Vaše zpráva byla odeslána.

Média

3GEMA: Čím dál častěji investor vyžaduje originalitu

20. 11. 2019
DAVID WITTASSEK
Narodil se 26. listopadu 1970 v Opavě. Fakultu architektury VUT v Brně absolvoval v roce 1995. Je partnerem studia Qarta architektura. Společně se svým kolegou Jiřím Řezákem již získal řadu odborných ocenění. V práci je pro něho důležitá vize, koncepčnost, profesionalita, nasazení, poctivost, kreativita, pokora a cit pro detail. Je členem České komory architektů. Ve volném čase se věnuje sportu.

Podle Davida Wittasseka, partnera studia Qarta architektura, není práce architekta jen o tom, že vymyslí dům. „Celé je to o filozofii prostoru domu, jeho okolí a prostředí,“ tvrdí. Jedním z příkladů je projekt rozvoje pražského Karlína nebo i připravovaná Nová Invalidovna.


Proč jste se rozhodl, že se budete věnovat právě architektuře?
Od začátku jsem měl jasno, že chci tuto práci dělat. Řemeslo máme v rodině. Můj otec je stavař a děda byl tesař. Pořád jsem se okolo toho pohyboval. Líbilo se mi vytvářet prostor nebo jej modifikovat, upravovat. Bavilo mě kreslení i modelování. Základ pro tuto práci jsem dostal v rodině a zbytek běžel “sám”.
V době, kdy se člověk rozhoduje, na jakou školu půjde a čemu se bude jednou věnovat, si ani pořádně většinou neuvědomuje, co všechno tato práce obnáší. Já měl ale jasno. Dnes už můžu konstatovat, že je to krásná práce. I když současně velmi náročná a komplexní. 

Co je podle Vás pro současnou architekturu ve městě typické?
Aspektů, které ji nyní charakterizují, je opravdu celá řada. V obecnější rovině se však jedná zejména o větší důraz na kontext a souvislosti, funkcionalitu území, samotnou náplň domů, řešení parteru, užití technologií a celkový ekologický kontext.

Je něco, co podle Vás architekturu českých měst přibližuje konečně již také k tomu, co je běžné v zahraničí?
I u nás začal proces, kdy se také zajímáme o okolí domů, které chceme postavit. Řešíme i to, jak okolo domu vypadá například chodník, cesta a jestli by tam třeba neměl být strom. Nebo jak je ta cesta široká či zda zde nemá vzniknout náměstí. Zároveň ale i to, zda si tu můžu něco koupit, aniž bych musel sednout do auta a jet někam na okraj města do supermarketu. Klademe si otázky, jestli může mít budoucí rezident své děti ve škole nebo školce poblíž domu, ale také to, zda si bude možné dát v domě, kde bude jednou bydlet, v nějakém příjemném prostředí dobrou kávu. Všechny tyto momenty pro nás začínají být opět důležité a z toho mám velkou radost. To samé vidíme samozřejmě na mnoha příkladech v zahraničí, kde se velmi často pohybujeme i s celým ateliérem. 
Je to proces, jehož plnohodnotné fungování u nás bude ještě chvilku trvat. Podstatné však je, že s těmito momenty již v projektech, které v Česku vznikají, pracujeme.

Ve své práci se věnujete rovněž rozvoji veřejného prostoru? Co Vás na tom přitahuje?
Práci architekta nevidíme jen v tom, že vymyslíme dům. Je to o celé filozofii prostoru domu, jeho okolí a prostředí. O fungování celých částí, o harmonii, vyváženosti, kontrastech.
Lákavá je pro nás představa toho, co vznikne. Že to bude fungovat a bude to příjemné, že se tam všichni budeme cítit dobře a dostatečně komfortně a že dokážeme do prostoru přinést přidanou hodnotu a ukázat, jak to lze vidět dnešním pohledem. 
Dalším zajímavým elementem je proces vzniku veřejného prostoru, koordinace, participace a vzájemné 
komunikace na všech úrovních.
Tato oblast uvažování a práce se teprve vyvíjí. V tento okamžik je ale podstatné, že můžeme říci “všichni zúčastnění”. 
Je potřeba také zmínit, že nesmírně cennou zkušeností nejen v kontextu veřejného prostoru, ale i dalších pro nás byla cca 10letá spolupráce s Ricardem Bofilem (pozn. redakce: španělský architekt a urbanista). Vyústila v autorskou spolupráci a my se mohli na všem podílet naprosto rovnocenně.
Přetvářeli jsme společně celý Karlín. Rozhodovalo se o tom, jak bude tato čtvrť vypadat. Jsou to velmi cenné zkušenosti, ze kterých čerpáme do současnosti. A jak je vidět, Karlín žije!
Nyní pracujeme na několika větších územích, kde tyto postupy sdílíme. Jedním z velice zajímavých projektů tohoto typu je také práce na úpravě Palachova náměstí. Jde o uvedení původních soutěžních úprav do života. Samozřejmě viděno dnešním pohledem. Soutěž tehdy vyhrál kolega Jirka Řezák a s Václavem Králíčkem. Dnes ale již pracujeme na dalším stupni celé této projektové dokumentace. 

Pracujete pro řadu klientů. Je něco, co je pro všechny stejné, nebo bývá přístup každého z nich zásadně odlišný? 
Pracujeme pro klienty na více projektech. Nesmírně si toho vážíme, na druhé straně nás to ale velmi zavazuje a posouvá dopředu. Snažíme se o ryze autorský přístup ke každému projektu a myslím, že se nám to daří. Tento přístup nás velmi baví a také nám dává druhovou rozmanitost projektů. 
Jedním z našich základních kamenů je právě ona rozmanitost, proto můžeme pracovat jak na projektech velkých urbanistických celků, tak menších celcích, areálech bytových domů, jednotlivých bytových domech, administrativních objektech, sportovních stavbách, ale i třeba projektech typu interiéru a designu restaurace, hotelu nebo rodinného domu či bytu.
Principálně je však přístup v tom obecném slova smyslu stejný. V tom, v čem spatřuji jinakost, jsou individuální požadavky. Stále častěji se dnes setkáváme s tím, že investor chce přinést něco originálního. Tento přístup je nám vlastní.

Jedním z projektů, v němž se odráží nezaměnitelný rukopis studia Qarta architektura, je Nová Invalidovna. Jak jste ke konceptu tohoto projektu přistupovali a v čem je podle Vás výjimečný?
Výjimečný je z více pohledů. Jednak díky spolupráci architekta a umělce, tedy mě, Jirky Řezáka a Davida Černého.
Budova je od samého počátku koncipovaná ve vzájemném ovlivňování. Vše je založeno na bohaté a dynamické hře kostek, které jsou ve vzájemné symbióze se sochami Davida Černého. Ty buď stojí vedle domu nebo jej podpírají. 
Samotná budova je originální svým ztvárněním. Vychází z daného místa, kdy přechází “dvojblok“ do „jednobloku“. Tvar parcely mnohé předurčil. 
V další detailnější práci s hmotou domu jsme pracovali již na základě kontextu staré Invalidovny a práci s hmotou jsme chápali v přeneseném slova smyslu jako ležící postavu invalidy. Dům považujeme za výjimečný nejen z pohledu procesu vzniku, ale také s ohledem na použité dynamické tvarové řešení. Důsledné použití jednotlivých “kostek“ krabic dává domu velkou přidanou hodnotu a originalitu.
To, co je na domě také zajímavé, je použití materiálů či obkladů, které by měli stárnout s domem. Samostatnou kapitolou je navíc použití moderních technologií pro provoz a chod domu. Stejně tak jako BIM projektování. 

Co je podle Vás největším problémem, proč vzniká tak málo nových a možná i mnohdy odlišných developerských projektů?
Tím, že se projekty odlišují, je jedině dobře. Při zachování identity místa, měřítka stavby a vzájemném respektu k okolí, dodržení společenských principů a udržitelnosti stavby nebo staveb je potřeba rozmanitost. Ovšem i ta má svá pravidla a ty je potřeba vnímat a dodržovat. Sjednocování typologie, objemu a výrazu staveb jsme tady už měli a to není cesta.
Co se týká otázky vzniku malého počtu odlišných projektů, nemyslím si, že jich vzniká málo. Ten problém není se vznikem projektů, ani s realizací, ale s procesem územního rozhodnutí a stavebního povolení. Toto téma je na samostatnou kapitolu a konečně se o tom začíná hovořit a psát. Okolností, které to vše ovlivňují, je opravdu celá řada. Zde asi nemáme prostor se k danému vyjádřit v patřičné hloubce.
Co bych ale chtěl v této souvislosti zmínit je aktivita a nápad, který jsme vymysleli s kolegou Jirkou Řezákem. Prvotní impuls přišel od něj. Dlouho jsme diskutovali, jak v této věci přispět k tomu, abychom o těchto tématech mohli hovořit. Aby v této oblasti začal probíhat proces postupného osvětlování a vysvětlování. A to nejlépe na půdorysu kulatého stolu všech zainteresovaných, tedy investorů, developerů, úřadů, státní zprávy, samosprávy, předsedů různých skupin, jako jsou například Česká komora architektů, novináři a další. Ten nápad se jmenuje Urban Leaders Club a koná se pod záštitou vydavatelství Economie. Považujeme za velký úspěch, že se nám podařilo dát dohromady tento formát a začít se bavit o tématech, která u nás brzdí procesy výstavby a přispět tak alespoň částečně k řešení nebo procesu této problematiky.

Pojďme se vrátit k aktivitám Qarty. Kolik máte vůbec v současnosti zaměstnanců?
V interním týmu pracuje cca 33 architektů a stavařů. Náš rozšířený tým specialistů se pochopitelně mění podle času a typů zakázek. Dá se říci, že spolupracujeme s dalšími zhruba 40 kolegy. 
Dále jsme se rozhodli interně jít do segmentu BIM projektování a v současné době rozšiřujeme interní tým jen pro tuto část tak, abychom mohli být komplexní. 
Působíte pouze v Praze nebo i jinde?
Naše působiště jsme po různých obdobích a zkušenostech koncentrovali do Prahy. Takto nám to dává smysl po stránce ekonomické, ale také efektivity a řízení všech procesů, které jsou pro tuto práci nezbytné. Samozřejmě to ale neznamená, že naše stavby nejsou také mimo Prahu. 
V minulosti jsme kormě metropole realizovali stavby v Opavě, Kladně, Bratislavě nebo třeba v Permu v Rusku. Nyní je to třeba stavba auly univerzity Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a modlitebna církve Českobratrské v Kladně. Dále připravujeme projekty v Liberci.

Jaké jsou další plány studia Qarta architektura?
Pro nás se nic nemění. Na začátku, tedy před 20 lety, jsme si zvolili cestu pomalejší a zdlouhavější. Vidíme ji ale jako správnou. Pracovat stále stejně, poctivě, trpělivě s pokorou, profesionálně a s nasazením. Mít zajímavé a odvážné nápady a vize a nebát se je prosazovat. Nebát se o těchto vizích hovořit, prosazovat je a diskutovat o nich. I když to vždy nemusí být příjemné. Ale jedině tak se posuneme dopředu. 

Na co se bude klást v architektuře podle Vás v dalším období největší důraz?
Jedním z nepřehlédnutelných aspektů, které vnímáme asi všichni, je téma ekologie. Tzv. zelená města, zelené budovy. Krajina a její uspořádaní, nakládání s vodami, odpady. Soběstačnost budov, energetika, nové technologie pro tyto budovy, nové technologie. Tato témata nás určitě v architektuře neminou a budeme se jimi muset zaobírat.

Kontaktní formulář
 
 
Vaše data jsou v bezpečí.

Poskytnuté osobní údaje budou použity za účelem kontaktování zákazníka a vytvoření obchodní nabídky.
Podrobnosti o zpracování osobních údajů, jakož i o právech klienta najdete zde.