Lesy, pastviny, rybníky, úzké silničky, malebné vsi a osady. Česká Sibiř je oblast, kde se kvůli drsné přírodě nikdy nežilo snadno. Postupem času se ale bujná a rozlehlá příroda Středočeské pahorkatiny stala devízou pro návštěvníky přijíždějící nejen z hlavního města.

Krajina této části Čech vrcholí svým nejvyšším bodem, Javorovou skálou vysokou 723 metrů. Na jih od ní pomalu klesá k Táboru, na sever pak padá mnohem dynamičtěji a tvoří takzvaný Český Merán, úhlednou kotlinu s pomyslným geometrickým středem v podobě města Sedlec-Prčice. Netřeba dodávat, že to je tradiční Mekka turistů, kteří se na možná nejslavnější veřejný pochod do Prčice vydávají nejen z Prahy, ale z mnoha míst širokého okolí. Třeba z Bechyně sem údolím Lužnice vede stezka, která se nedávno stala první českou pěší trasou zařazenou na seznam nejlepších stezek Evropy Leading Quality Trails Best of Europe. Pro skutečně náročné a zkušené turisty je opravdovou výzvou celá 55 kilometrů dlouhá trasa z Plané do Týna nad Vltavou. Je rozdělena na čtyři etapy a lze si objednat i převoz zavazadel.

Střední Čechy na kole či na koni
Ovšem zdaleka nejen batůžkář si v této překvapivě rozmanité krajině najde to své. Na jižní hradbě Českého Meránu, v nejvyšších oblastech Středočeské pahorkatiny, se scházejí i lidé z jiných částí sociálního spektra. Na 18jamkovém hřišti Čertovo břemeno svůj um rádi poměřují golfisté, pár set metrů odsud je farma s bizony, v blízkém Cunkově zase konírna s možností vyjížděk pro veřejnost.
Takřka ideální je zdejší krajina pro cykloturisty. Po malých silničkách i lesními pěšinami lze podnikat výlety za zajímavými cíli – kulturními, přírodními i historickými. Třeba po stopách Jakuba Krčína, který na Sedlčansku strávil velký kus svého života, když toto panství získal za věrné služby od Rožmberků. Nedaleko obce Příčovy postavil větrný mlýn, nicméně má se za to, že pravý účel Krčínovy stavby je jiný a dodnes zůstává zahalen tajemstvím. Lidé prostopášně žijícího Krčína často spojovali s ďáblem. V nížině v nedalekých Křepenicích se nyní buduje Krčínovo muzeum, hrob věrného sluhy Rožmberků ovšem najdeme v kopcích, poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie v obci Obděnice. Kostel sám o sobě také stojí za návštěvu.

Znovu probuzený Monínec
Středobodem rekreace a sportu celé České Sibiře je dnes Monínec. Zdejší volnočasový areál má za sebou, jak se dnes říká, silnou story. Ale nikoli takovou, jakou sepsali mistři PR, skutečnou. Rodina Krejčích si nejprve pronajala někdejší rekreační budovu příbramských dolů, na niž byl už v té době vypsán demoliční výměr. Doslova tak zachránila unikátní a dnes už také turisty a rekreanty tolik oblíbené místo. Vybudovaly se kurty, postavil první vlek, začalo se s technickým zasněžováním a oblíbenost Monínce postupně rostla. Po příchodu strategického partnera se pak kopec pod 700metrovým vrškem začal řadit mezi nejznámější české lyžařské areály. Jistě ne rozlohou či převýšením tratí, ale určitě díky jistotě sněhu.

Jako první a doposud jediný areál v republice totiž Monínec disponuje systémem na výrobu technického sněhu za plusových teplot. Ten zaručuje, že zdejší sjezdovka vždy patří mezi první místa, kde se v Česku dá lyžovat. Nad sjezdovkou záhy vyrostl moderní hotel s wellness centrem, pokročilou gastronomií a vskutku unikátním výhledem na onen Český Merán. A přibývají i další služby a atraktivní vyžití, zejména to letní: cyklostezky, singletraily pro rodiny i pro velmi zkušené bikery, otevřený bazén nebo nové ubytovací budovy.

Areál dnes řídí Jaroslav Krejčí mladší, jeho osobní pouto je na prosperitě podniku stále zcela patrné. Jeho otec, Jaroslav Krejčí starší, který kdysi starý komplex probouzel k novému životu, se nyní věnuje řízení a rozvoji turistické oblasti Toulava sahající od Sedlčan k Bechyni. Oba lze na Monínci potkat, oba jsou známí tím, že s kýmkoli rádi prohodí pár srdečných slov.

Zdroj: E15